CAPERNAUM

ka-per’-na-um (Kapernaoum (Textus Receptus), Kapharnaoum (Codex Vaticanus, Codex Sinaiticus, Codex Bezae; atd.)): Běda, kterou Mistr vyslovil proti tomuto velkému městu, se naplnila až do konce (Mt 11,23 Lk 10,15). Zaniklo tak úplně, že samotné místo je dnes předmětem sporů. V Písmu svatém se Kafarnaum mimo evangelia nezmiňuje. Když Ježíš nakonec odešel z Nazareta, usadil se v Kafarnau (Mt 4,13) a učinil z něj hlavní centrum své činnosti během velké části svého veřejného působení. Poblíž povolal rybáře, aby ho následovali (Mk 1,16), a celníka z příjmu cla (Mt 9,9 atd.). Bylo to dějiště mnoha “mocných skutků” (Mt 11,23 Mk 1,34). Ježíš zde uzdravil setníkova syna (Mt 8,5 aj.), šlechticova syna (Jan 4,46), tchyni Šimona Petra (Mk 1,31 aj.) a ochrnutého (Mt 9,1 aj.); vyhnal nečistého ducha (Mk 1,23 aj.) a pravděpodobně zde také vzkřísil k životu Jairovu dceru (Mk 5,22 aj.). V Kafarnaum bylo malé dítě použito k tomu, aby učedníky naučilo pokoře, zatímco v synagoze Ježíš pronesl svou stále památnou řeč o chlebu života (Jan 6). Z poznámek v evangeliích vyplývá, že Kafarnaum bylo město značného významu. Někteří se domnívají, že slova “budeš vyvýšen” atd. (Mt 11,23 L 10,15), znamenají, že stálo na vyvýšeném místě. Snad přirozeněji odkazují na přílišnou pýchu obyvatel na své město. Byla to celní stanice a sídlo vysokého královského úředníka (Mt 9,9 Jan 4,46 atd.). Obýval ji oddíl římských vojáků, jejichž velitel se domníval, že dobrou vůli lidu stojí za to zajistit i za cenu, že pro ně postaví synagogu (Mt 8,5 Lk 7,5). Stála u moře (Mt 4,13) a z Jan 6,17 (srov. Mt 14,34 Mk 6,53) vyplývá, že se nacházela buď na Genezaretské planině, nebo v její blízkosti.
Josef se o Kafarnau zmiňuje dvakrát. V dějinách jeho doby nehrálo velkou roli a zdá se, že jeho význam upadal, protože o něm mluví jako o “vesnici”. V bitvě u el-BaTeichy spadl jeho kůň do bažiny a on utrpěl zranění, které ho vyřadilo z dalšího boje. Jeho vojáci ho odnesli do vesnice Kafarnaum (tato zmínka je však pochybná; jméno v této podobě zní Kefarnomon, což Niese opravuje na Kefarnokon), odkud byl převezen do Tarichey (Vita, 72). Opět chválí rovinu Gennesaret pro její skvělé plody a říká, že je napájena nejúrodnějším pramenem, který obyvatelé této země nazývají Capharnaum. Ve vodě tohoto pramene se nachází Coracinus (BJ, III, x, 8). Josefus tedy potvrzuje biblické údaje a přidává informace o prameni a rybě Coracinus. Ryba se však vyskytuje i v jiných fontánách v blízkosti jezera, a proto k identifikaci nijak nepomáhá.
Dvěma hlavními soupeři o čest představovat Kafarnaum jsou Tell Chum, zničené místo na břehu jezera, téměř dvě a půl míle západně od ústí Jordánu, a Chan Minyeh o celé dvě a půl míle dále na západ, v severovýchodním cípu Genesaretské planiny. Dr. Tristram navrhl `Ain El-Madowwerah, velký pramen obehnaný kruhovou zdí na západním okraji planiny. Stojí však asi míli od moře; nejsou zde žádné ruiny, které by naznačovaly, že zde někdy stála nějaká významná vesnice, a voda je dostupná jen pro malou část planiny.
Ve prospěch Tell Chum hovoří Eusebius, Onomasticon, který umisťuje Chorazin 2 míle od Kafarnaum. Pokud je Kerazeh Chorazin, hodí se to na Tell Chum lépe než na Khan Minyeh. K tomu lze přidat svědectví Theodosia (kolem roku 530), Antonína Mučedníka (600) a Jana z Wurtzburgu (1100). Židovská tradice hovoří o Tankhumu, v němž jsou hroby Nahuma a rabína Tankhuma. Ztotožněním Kerra Nahuma s Tankhumem a následným odvozením Tell Chumu od Tankhumu se někteří snažili obhájit nároky této lokality. Každý článek tohoto argumentačního řetězce je však velmi nejistý. Přes Tell Chum vedla silnice, po níž procházely karavany z východu a na východ; místo však nebylo v kontaktu s velkou dopravou ze severu na jih.
V blízkosti Tell Chum se také nenachází žádný pramen, který by odpovídal Josefovu popisu. Z nedávných obhájců Tell Chumu stačí jmenovat Schurera (HJP, IV, 71) a Buhla (GAP, 224). V této souvislosti může být zajímavé, že současný autor při nedávné návštěvě místa (1911) upozornil svého lodníka na kousek zničené zdi, která se tyčí nad zelení západně od laguny, a zeptal se ho, jak se jmenuje. Kaniset el Kufry, zněla odpověď, kterou lze volně přeložit jako “kostel nevěřících”. To je právě arabský ekvivalent židovského “kostela minim”.
Pro Khan Minyeh lze poznamenat, že Gennesaret odpovídá el-Ghuweir, rovině ležící na severozápadním pobřeží, a že Khan Minyeh stojí na severovýchodním okraji této roviny; odpovídá tak, jak Tell Chum nemůže, popisu z evangelií. Vydatné prameny v eT-Tabigha, půl míle na východ, dodávaly vodu, která byla vedena po stěně skály směrem ke Khan Minyeh ve výšce, která umožňovala zavlažovat velkou část planiny. Pokud se řekne, že Josef musel být převezen do Tell Chumu, protože byl blíže místu jeho nehody – viz však komentář výše -, vůbec z toho nevyplývá, že byl převezen na nejbližší místo. Arculf (1670) popsal Kafarnaum jako “úzký kus země mezi horou a jezerem”. To neplatí pro Tell Chum; přesně to však sedí na Chán Minyeh. Isaac Chelo (1334) uvádí, že Kafarnaum, tehdy v troskách, obývali Minimové, tj. židovští konvertité ke křesťanství. Jméno Minyeh mohlo být odvozeno právě od nich. Quaresimus (1620-26) uvádí chán zvaný Menieh, který stával u místa Kafarnaum. Mezi zničeným chánem a mořem se nacházejí stopy po starověkých stavbách. Zde se spojovala cesta z východu s cestou, která přicházela ze severu přes chán Džubb Jusif, takže to muselo být důležité centrum jak z vojenského hlediska, tak z hlediska cel. Toto místo upřednostňují mimo jiné G. A. Smith (HGHL, 456; EB, pod slovem) a Conder. Sanday ve své knize The Sacred Sites of the Gospel (Posvátná místa evangelia) argumentoval ve prospěch Khan Minyeh, ale později kvůli, jak se tento autor domnívá, chybnému názoru na vztah mezi Tell Chum a pramenem v eT-Tabigha změnil názor (Expository Times, XV, 100). Neexistuje žádný případ, kdy by se fontána vzdálená 2 míle nazývala jménem města. Tell Chum, stojící na břehu moře, byl nezávislý na této fontáně, jejíž síla byla rovněž vynakládána západním směrem, pryč od Tell Chumu.
Váha důkazů tedy byla silně ve prospěch Khan Minyeh, dokud profesor R. A. S. Macalister nepublikoval výsledky svých výzkumů. Zdá se, že se mýlí, když odmítá název Tell Chum ve prospěch Talchum; a upadá do podivného omylu ohledně používání slova tell. Nikoho, kdo ovládá arabštinu, jak říká, “by nikdy nenapadlo použít slovo Tell, ´mohyla´, pro tuto plochou rozsáhlou zříceninu”. V egyptské arabštině však tell znamená “zřícenina”; a Asad Mansúr, vzdělaný muž, jehož rodným jazykem je arabština, píše: “Nechápu, co mají odpůrci na mysli pod slovem ´tell´. V arabštině se ´tell´ používá pro jakoukoli hromadu trosek nebo mohylu. Takže samotné ruiny Tell Chumu jsou dnes ´tell´” (Expos, duben 1907, 370). Profesor Macalister je na jistější půdě, když hovoří o keramice nalezené na konkurenčních lokalitách. V Khan Minyeh nenašel nic staršího než arabské období, zatímco v Tell Chumu se hojně vyskytuje keramika z doby římské – “přesně z období slávy Kafarnaum” (PEFS, duben a červenec 1907). Potvrdí-li se to dalším zkoumáním, vyvrací to tvrzení Chana Minyeha. Mezi zničeným Chánem a mořem byly nyní nalezeny významné římské pozůstatky. O tom, že se zde nacházelo velké římské město, již nelze pochybovat. Římské období však zahrnuje dlouhý prostor. Stavby v Tell Chumu jsou mnohými připisovány době antonínské. Je možné ze zbytků keramiky s jistotou určit, že město vzkvétalo v době Herodů? Pokud město v Tell Chum v době Kristově ještě nevzniklo, ti, kdo zpochybňují jeho nárok na to, že je Kafarnaum, nemají povinnost ukázat, které město ruiny představují. Nejsou to jediné rozsáhlé ruiny v zemi, o jejichž historii nevíme.
W. Ewing

CAPER’NAUM, někde na severozápadním břehu Galilejského moře, ale jeho přesná poloha není ustálená. Existuje několik důvodů pro jeho umístění v Chán Min-jé na s. straně Genezaretské nížiny. Někteří ji však umísťují do řeky Hum. Zdá se být jisté, že se nacházela na jednom, nebo druhém místě.

G2584: Kapernaoum

Kapernaum.