Termín elektrochirurgie (též radiofrekvenční chirurgie) označuje průchod vysokofrekvenčního střídavého elektrického proudu tkání za účelem dosažení specifického chirurgického efektu. Ačkoli mechanismus elektrochirurgie není zcela objasněn, produkce tepla a tepelné poškození tkáně je zodpovědné přinejmenším za většinu – ne-li za všechny – účinky na tkáň při elektrochirurgii. V sousedství aktivní elektrody dochází vlivem odporu tkáně vůči průchodu proudu k přeměně elektrické energie na teplo. Jedinou proměnnou, která určuje konečné účinky proudu na tkáň, je hloubka a rychlost produkce tepla. K elektrokoagulaci dochází, když je tkáň zahřátá pod bod varu a podléhá tepelné denaturaci. Další pomalé zvyšování teploty vede k odpařování obsahu vody v koagulované tkáni a k vysychání tkáně, což je proces nazývaný desikace. Náhlé zvýšení teploty tkáně nad bod varu způsobí rychlé explozivní odpaření obsahu vody ve tkáni přiléhající k elektrodě, což vede k fragmentaci tkáně a jejímu rozřezání

.